Historie spolku

Založení mužského zpěváckého spolku Jizeran spadá do roku 1860, je starší než staroslavný pražský Hlahol (1861).  Sbor se v  roce  1969  rozpadl,  obnoven  byl 5. 1. 1989  Mgr. Ivou Skalickou - Kousalovou, MUDr. Tomášem Rubáčkem a Mgr. Jaroslavem Vávrou. Jeho prvním sbormistrem, po obnovení, se stal Ing. Josef Šobáň.

Přetlak doby, nadšení a lepší mobilita malého tělesa vedly k založení "podmnožiny" Jizeranu, která se nazývala Přátelé. Koncertovala samostatně (např. 19. 5. 1990 na Dnech křesťanské písně ve Frýdlantu) až do roku 1991, anebo v rámci produkcí Jizeranu.

Od roku 1991 řídí sbor Jiří Kurfiřt, laureát Ceny města Semily za rok 2009, nejdéle sloužící šéf v dlouhé historii spolku. Prezidentem (předsedou) je od jeho obnovení Mgr. Jaroslav Vávra, laureát Ceny města
Semily za rok 2014.

Budeme-li chtít stanovit nějakou výraznou specifikaci spolku, pak jistě musíme uvést, že nastudoval 13 převážně vánočních mší, Te Deum A. Dvořáka, Loutnu českou a sedm vánočních písní z České mariánské muziky A. Michny z Otradovic, kantáty Otvírání studánek B. Martinů, Píseň českou B. Smetany, Jarní romanci Z Fibicha, Vánoční  L. Fišera),  několik  rozsáhlých  pastorel a cyklů  vánočních koled F. Suchého, J. Hylmara, A. Tučapského, J. Laburdy, J. Krčka), ale také desítky písní a skladeb duchovních i světských od 10. století po současnost. Nezapomněl ani na spirituály a sbory z oper. Snaha překvapovat publikum skladbami, které "nezpívá každý", anebo jen málo sborů v ČR, je trvalá. Patří k nim například legrácka Pasticcio Lukáše Hurníka, krkonošské koledy, romské písně a jiné aranže Jiřího Hylmara, moravské (a další) vánoční mše, monotematický koncert Vánoce s Jiřím Ignácem Linkou, rozsahem v roce 2005 asi zcela ojedinělý projekt v ČR k poctě tohoto skladatele, či Večer českých pastorel (2015). Takovou bilancí se může pochlubit jen málo amatérských sborů v ČR.

V letech 1993 - 1995 měl spolek také instrumentální soubor - Komorní orchestr Jizeranu. Velkou zásluhu  má  na  realizaci  velkých  hudebních  produkcí,  kdy  spolupracoval s mnoha  profesionálními i amatérskými orchestry (Filharmonie Hradec Králové, Orchestr Divadla F. X. Šaldy, Musica bohemica, Podkrkonošský symfonický orchestr, Komorní orchestr Pardubice, Koletova hornická hudba Rtyně, Komorní symfonický orchestr Krkonošského metra, Karlovarský dětský orchest, Čeští symfoničtí sólisté, Novoměstský orchestr - od roku 2011 Novoměstská filharmonie, Chrudimská komorní filharmonie, skupina Fidle z Jičína). Účinkovala s námi řada osobností: basista ND Jaroslav Horáček (na památném koncertu ke 140. výročí založení Jizeranu v roce 2000), mezzosopranistka Edita Adlerová, nejmladší česká Carmen, sopranistka Jana Ryklová ze třídy doc. Jany Jonášové, sopranistka Jana Stehr ze třídy Svatavy Svatavy Šubrtové, baritonisté Jaroslav Patočka, sólista opery Divadla F. X. Šaldy, Karel Jakubů, sólista souboru Musica bohemica, Ladislav Muška, basista opery v Ústí nad Labem, významný jičínský hudební pedagog dr. Milan Roček, klavírista prof. Jaroslav Šaroun, herec Alfréd Strejček, hudební skladatelé Jaroslav Krček, Miloš Bok, dr. Jiří Laburda, sopranistka Mgr. Eva Lédlová a klavírista Mgr. Bohuslav Lédl z Turnova, novopacká klavíristka MgA. Monika Chmelařová ze třídy prof. Ivana Moravce, varhaníci Bc. Radek Hanuš, ředitel ZUŠ Karla Halíře Vrchlabí, a jeho bratr MgA. Michal Hanuš. V komorním orchestru Jizeranu hráli Jaroslav Hlůže, zakládající člen Panochova kvarteta, a Eliška Pošepná, emeritní členka orchestru ND. Slovem na koncertu Hudba v proměnách staletí potěšil návštěvníky akad. Malíř Vladimír Komárek.

Jizeran získal bronzové pásmo na Pražských dnech sborového zpěvu (1994) a stříbrné na festivalu v Hradci Králové (1996). Rok 2016 přinesl spolku a jeho sbormistru ocenění "Za trvalou a dlouhodobou podporu myšlenky festivalu Foerstrovy Osenice a aktivní účast na všech jeho akcích", v roce 2018 dostal pochvalné uznání "za nastudování a provedení programu, zejména za iniciativní provedení skladby Antonína Foerstra". Zúčastnil se sborových setkání ve Dvoře Králové nad Labem, Nechanicích, Hradci Králové, Pardubicích, Semilech, Heřmanově Městci, na Pecce, v Novém Městě nad Metují  a  Libštátě,  ale také  ve  Weisswasseru,  Schauenburgu (SRN)  a Driebergenu (Holandsko). 
S těmito zahraničními partnery byla spolupráce v 90. letech 20. a na počátku 21. století opravdu intenzívní. Na těchto setkáních patřil často k nejlepším sborům.

Od roku 1989 účinkoval Jizeran na 470 koncertech a vystoupeních ve zhruba 75 městech a obcích ČR, Nizozemí, SRN, Slovinska, Itálie, Polska a Ukrajiny (Podkarpatské Rusi, obec Koločava). Zvláště koncert v "exotické" Koločavě (2013) vyvolal velký zájem hudební veřejnosti. V Praze přivítal náš sbor např. Týnský chrám, kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, Obecní dům, kostel sv. Ignáce na Karlově náměstí i karmelitánský kostel sv. Fabiána a Šebestiána v Liboci. Účinkoval na řadě charitativních a benefičních koncertů (obnova varhan v Bozkově, výstavba dětského pavilonu nemocnice v Mladé Boleslavi apod.). Ve spolupráci s Gymnáziem Ivana Olbrachta Semily a jeho ředitelem Mgr. Milošem Plachtou jsme realizovali koncerty pro žáky a studenty: Hudba v proměnách staletí, Rybova Česká mše vánoční a Pašije Václava Karla Holana Rovenského. Podíleli jsme se na pořadech Pocta Bedřichu Smetanovi a Pocta Antonínu Dvořákovi, a přijali účast na projektu Karla Jakubů, kdy se uváděly árie ze všech oper obou autorů. Významným činem spolku je obnovení tradice figurálních mší v kostele sv. Petra a Pavla na semilské pouti (2002). Zpívaly zde také tři chrámové sbory: Svatováclavský sbor z Pasek nad Jizerou, z Liberce a z Jilemnice. Spolek pořádá vlastní festival Sbory netradičně (2011, 2013, 2015, 2018, 2020). Už v roce 2006 se připojil k výzvě fagotisty Jiřího Roudnického a pravidelně uvádí Rybovu Českou mši vánoční v semilském Sboru Dr. Karla Farského (v roce 2006 dirigent Ing. Josef Šobáň). Po založení Podkrkonošského symfonického orchestru (PSO) diriguje provedení "free Rybovky" dodnes Jiří Kurfiřt j. h. Účinkují nejen PSO a Jizeran, ale také zájemci z Jizerky, lomnického Bořivoje, volně i zpěváci a instrumentalisté, kteří ji znají. Na půlnoční mši v kostele sv. Petra a Pavla pak spolek pravidelně posiluje chrámový sbor. Od roku 2013 je J. Vávra ředitelem a dramaturgem festivalu Foerstrovy Osenice, v letech 1995 - 2015 předsedal oblastnímu výboru Unie českých pěveckých sborů v Hradci Králové, což přineslo Jizeranu mnoho dobrého. Hlavní výbor "Unie" mu udělil za jeho práci pro sborové hnutí Zlatý odznak s granáty.

Spolek za přispění Semil a přátel nechal zrestaurovat v roce 2004 - 2005 prapor Jizeranu, významnou textilní památku, jejíž původ sahá až do roku 1848. Řadí se k nejstarším praporům pěveckých sborů v ČR. Vynikající práci odvedla restaurátorka textilií paní Zuzana Červenková z Bakova u Náchoda.

Děkujeme za podporu našeho snažení Městu Semily (starostům, zastupitelům, úředníkům - zvláště Evě Šírové a Vladimíru Kubíkovi), ZUŠ Semily, Státnímu okresnímu archivu, zvláště PhDr. Ivo Navrátilovi, Mgr. Pavlu Jakubcovi a Milanu Jechovi, KC Golf, zvláště emeritním ředitelům - zesnulému Miroslavu Prokešovi a Ing. Lubomíru Bartošovi, Gymnáziu Ivana Olbrachra, zvláště emeritnímu řediteli Mgr. Miloši Plachtovi a řediteli PhDr. Jindřichu Vojtovi, ZŠ Dr. F. L. Riegra, Muzeu a Pojizerské galerii Semily, Sboru Dr. Karla Farského a farářce Ladě Kocourkové a Miloně Srbové, římskokatolické farnosti v Semilech a děkanu Jaroslavu Gajdošíkovi, sboru Jizerka a jeho sbormistrům, Mgr. Aleně a Mgr. Václavu Brádlovým, dipl. um. Nadie Ladkany, Miroslavě Vrbenské, Podkrkonošskému symfonickému orchestru a Haně Červenkové, Komornímu symfonickému orchestru Krkonošského metra a jeho dirigentovi Karlovi Jakubů, DiS., a všem zpěvákům Jizeranu, jejich rodinám a příznivcům spolku. Věříme, že Jizeran bude nadále obohacovat kulturní život Semil, ještě úžeji spolupracovat s Jizerkou, okolními sbory i PSO  a přinášet radost svým posluchačům.

Mgr. Jaroslav Vávra

prezident spolku